Ať už se jedná o komerční argument nebo o vědeckou realitu, o „francouzském paradoxu“ se stále mluví. Je tento třicet let starý fenomén, který vychvaluje výhody bohaté stravy doprovázené střídmou konzumací vína, stále v módě?
Teorii „francouzského paradoxu“ vypracovali na počátku 90. let vědci Serge Renaud a Michel de Lorgeril a od té doby byla vášnivě vychvalována i zatracována. Na 45. světovém vinařském kongresu, který se konal v říjnu 2024 v Dijonu, uspořádala společnost Vin et Société konferenci o tomto léta diskutovaném tématu.
Společnost, která hájí zájmy vinařů a již několik let toto téma sleduje, se rozhodla posoudit kvalitu různých vědeckých studií, týkajících se tohoto konceptu. "Chtěli jsme znovu analyzovat a posoudit závěry, týkající se účinků zejména červeného vína na kardiovaskulární onemocnění“ vysvětluje Krystel Lepresle, generální ředitel společnosti Vin et Société.
Koncept tzv. "francouzského paradoxu" byl v minulosti zejména v USA velmi populární, přestože související studie byly často zpochybňovány a kritizovány. Kritika se soustředila na metodologické chyby - například na skutečnost, že referenční skupina abstinentů zahrnovala také osoby, které pijí příležitostně a nebo bývalé pijáky. Rovněž nebyly zohledňovány některé faktory jako jsou věk, pohlaví, kouření atd., které mohly ovlivňovat výsledky.
Co je to „francouzský paradox“?
Více než 30 let starý fenomén „francouzského paradoxu“ je platný zejména pro jihozápadní Francii, kde se díky stravě, založené na kachním konfitu, husím sádle a dobrém červeném víně, bohatém na třísloviny, rodí silní a odolní lidé, kteří netrpí kardiovaskulárními chorobami (počet infarktů je zde čtyřikrát nižší než ve Spojených státech a průměrná délka života je o 10 let vyšší než u obyvatel severovýchodní Francie). Pravidelná a střídmá konzumace červeného vína zřejmě brání vzniku kardiovaskulárních onemocnění - důvodem je resveratrol, sloučenina ze skupiny polyfenolů, obsažená v některých vínech, která má obzvláště ochranné účinky. Francouzi mají prokazatelně také nižší riziko úmrtí u mírných konzumentů alkoholu, než u abstinentů a nebo naopak nadměrných pijáků. Autoři koncepce tyto skutečnosti dávají do souvislosti s konzumací ovoce, zeleniny, sýrů a především vína, zejména červeného.
"Skutečný význam francouzského paradoxu přesahuje rámec jediného problému, jímž je konzumace alkoholu,“ říká Samuel Montgermont, prezident společnosti Vin et Société. "Francouzský paradox je soubor stravovacích a společenských návyků, a právě v rámci této celkové logiky může mít umírněná konzumace příznivý vliv na některá kardiovaskulární onemocnění. Myslím, že právě tak je třeba chápat francouzský paradox, který je neoddělitelně spojen s umírněností,“ vysvětluje Samuel Montgermont.
Heslo: střídmost
Ve vydaném komuniké společnost Vin et Société vysvětluje, že dnes pozorovaný francouzský paradox „není stejný jako ten z 90. let“. Zhruba před třiceti lety se předpokládal příznivý účinek konzumace až 5 sklenic denně. Dnes se hovoří o konzumaci vína spíše jako o součásti opatření, snižujících riziko chorob kardiovaskulárního systému. Tato umírněná konzumace vína je dnes definována jako dvě skleničky denně, nikoliv však každý den a ne více než 8 skleniček týdně, přičemž tato umírněná konzumace musí být součástí vyvážené stravy.
Pozitivní, ale také diferencované výsledky
Společnost BDO Advisory při hodnocení studií francouzského paradoxu použila metodu GRADE, což je mezinárodní metodika pro hodnocení spolehlivosti výsledků vědeckých studií. Touto metodou bylo vyhodnoceno více než 235 studií publikovaných v letech 2007 až 2024 o zdravotních účincích mírné konzumace alkoholu, včetně 74 studií o kardiovaskulárních onemocněních. Předpokládá se, že umírněná konzumace vína je prospěšná při onemocněních, jako je infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, náhlá srdeční smrt a diabetes.
Analýza, provedená u 600 000 aktivních konzumentů vína v roce 2018, prokázala příznivý účinek konzumace vína v rozmezí 8 až 16 sklenic týdně u infarktu myokardu, přičemž se riziko infarktu snížilo o 7 %. U ischemické choroby srdeční potvrzuje ochranné účinky vína studie z roku 2022, provedená na více než 300 000 osobách - tato studie v podstatě potvrdila výsledky, které byly prokázány již v roce 2020 na kohortě 500 000 osob při konzumaci 1 až 2 sklenic vína denně.
Na druhou stranu, pokud jde o riziko hypertenze, je podle studie z roku 2015 konzumace vína škodlivá, a to i při nízkých dávkách. U dalších onemocnění je vliv mírné konzumace vína neutrální, popř. nám současný stav znalostí neumožňuje rozhodnout o účinku, a to zejména u mrtvice, fibrilace síní a arytmie. Ve své zprávě Vin et Société upozorňuje, že pokud mají být tyto závěry potvrzeny a základní účinky lépe pochopeny, je třeba provést více kvalitních studií a také více studií zaměřených speciálně na víno.
Zdroj: www.larvf.com
Mohlo by Vás zajímat:
➤ 9 Důvodů proč nakupovat na WiNAM.cz